Sociální a emoční potřeby

Možná vás občas překvapí, jak citlivě vaše dítě reaguje, jak hluboce o některých věcech přemýšlí. Jindy vás zase zaskočí, jak obtížně hledá porozumění mezi vrstevníky. Možná si všímáte, že v určitých situacích působí spíše jako dítě a naopak v jiných je velmi samostatné a vyspělé. Nezřídka potom vaše okolí získá dojem, že vaše dítě žádnou emoční podporu nepotřebuje, protože si jistě poradí se vším úplně samo. A vy víte, že tak jednoduché to není.

Samotné nadání nikdy neznamená, že dítě bude výjimečně sociálně zdatné, ale ani to, že bude mít problémy ve vztazích, trpět úzkostmi nebo se cítit osamělé. Mnohé nadané děti se totiž v sociální a emoční oblasti vyvíjejí stejně dobře jako jejich vrstevníci.

Kdy ale mohou nastat potíže?

Každé dítě je jiné. Záleží na jeho osobnosti, věku, zkušenostech, rodinném a školním prostředí a zejména na tom, zda se jeho schopnosti a potřeby setkávají s porozuměním a vhodnou podporou okolí.

Když potřebuje přemýšlet do hloubky

Nadané dítě chápe velmi rychle nové souvislosti, klade neobvyklé otázky nebo se do některého tématu ponoří s obrovskou intenzitou. Často potřebuje svým otázkám opravdu rozumět a nestačí mu odpověď: "Je to tak, protože se to tak dělá“.

Právě tehdy ale mohou vznikat různá nedorozumění. Dospělí mohou jeho otázky vnímat jako odpor a potřebu zbytečně diskutovat nebo zpochybňovat autority. Dítě přitom nemusí být v těchto situacích neposlušné. Často jen potřebuje vědět, proč je například určitý pokyn důležitý a jaký má smysl.

Potíže tedy často nevznikají kvůli samotnému nadání, ale spíše tehdy, když okolí nerozumí tomu, co dítě potřebuje nebo když si jeho projevy vykládá bez hlubšího porozumění.

Když si s vrstevníky nerozumí

Nadané děti nemusí mít horší sociální dovednosti než ostatní děti stejného věku. Mnohé jsou velmi empatické, mezi vrstevníky oblíbené a dokážou dobře spolupracovat. Někdy ale obtížně hledají děti, se kterými si opravdu rozumí. Mívají totiž jiné zájmy, jiný smysl pro humor nebo přemýšlí jinak, často v širších souvislostech.

Mladší nadané děti někdy:

Okolí může takové chování chybně vnímat jako panovačnost, neochotu spolupracovat nebo nezájem o společnost dětí. Opak bývá čsto pravdou. Nadané děti společnost ostatních, se kerými by si rozuměli, obvykle velmi chtějí a potřebují.

Když vše prožívá velmi intenzivně

Některé nadané děti prožívají velmi silně své zájmy, úspěchy, neúspěchy i vztahy. Mohou se proto dlouho trápit něčím, co ostatním připadá nepodstatné, mohou velmi citlivě reagovat na nespravedlnost nebo obtížně přijímat situace, ve kterých se dospělí nechovají logicky či spravedlivě.

Proto je důležité jejich prožívání nezlehčovat, pomáhat jim emoce pojmenovat a společně hledat způsoby, jak se s náročnými situacemi vyrovnat.

Když chce mít všechno dokonalé

Nadané dítě může mít velmi přesnou představu o tom, jak by měl výsledek jeho práce vypadat. Tato schopnost mu může pomáhat pracovat pečlivě a dosahovat dobrých výsledků. Někdy ale může naopak získat pocit, že nic z toho, co udělá, není dost dobré a dokonalé, jak si to představoval.

Proto je tak důležité rozlišovat mezi přirozenou snahou dosáhnout dobrého výsledku a nezdravým perfekcionismem, který dítě trvale svazuje.

Srovnání: Zdravá snaha vs. Nezdravý perfekcionismus

Zdravá snaha o kvalitní výkon dítě obvykle motivuje. Dokáže si stanovit náročný, ale zvládnutelný cíl, chybu přijmout jako součást učení, úkol opravit a mít radost z toho, že se postupně zlepšuje.

Nezdravý perfekcionismus je spojený se strachem, že udělá chybu nebo zklame své okolí. Takové dítě může mít pocit, že musí být vždy nejlepší a že jeho vlastní hodnota závisí na školních známkách, úspěchu nebo pochvale dospělých.

Když je těžké vybrat si jen jednu oblast

Někteří nadaní dospívající mají schopnosti a zájmy v několika velmi odlišných oblastech. Mohou být úspěšní a bavit je bavit matematika, jazyky, hudba i přírodní vědy a někdy se všem těmto oblastem věnují současně.

Na první pohled může tato šíře schopností vypadat jako velká výhoda. Při rozhodování o dalším studiu nebo budoucím povolání ale může být pro některé právě množství možností zdrojem značné nejistoty. Každá volba totiž může působit tak, jako by se tím ostatní cesty navždy uzavřely.

Dospívající se pak může obávat, že si vybere špatně, nevyužije všechny své schopnosti nebo zklame očekávání rodiny a okolí.

Když jej trápí velké otázky

Některé nadané děti začínají poměrně brzy přemýšlet o smyslu života, spravedlnosti nebo o tom, co může člověk udělat pro svět.

Už v poměrně nízkém věku mohou přemýšlet o otázkách, na které neexistují jednoduché odpovědi:

Takové otázky obvykle nejsou známkou psychických ani jiných potíží. Dítě jen může díky svým rozvinutým schopnostem přemýšlet o tématech, která jeho vrstevníci zatím neřeší. Zároveň ale může potřebovat pomoc dospělého. Nejen s hledáním odpovědí, ale také s hlubokými emocemi, které v něm taková témata často vyvolávají. Současně ale platí, že ani nadané dítě není před případnými úzkostmi nebo depresí chráněné. Jeho potíže navíc mohou zůstat dlouho skryté.

Když řeší, zda se přizpůsobit, nebo zůstat sám sebou?

Nadané dítě může ve škole někdy řešit nepříjemnou otázku: „Mám ukázat, co skutečně umím, nebo raději zapadnout mezi ostatní?“

Když dítě pracuje vlastním tempem, klade mnoho otázek nebo přichází s neobvyklými řešeními, může působit jako ten, kdo pořád vyrušuje, předvádí se nebo zpochybňuje učitele. Když se naopak přizpůsobí tempu třídy, může se začít nudit, své schopnosti skrývat a postupně ztrácet chuť se učit.

Některé děti se proto snaží mezi ostatní "zapadnout" tím, že:

Když školní i mimoškolní výsledky dítěte dlouhodobě neodpovídají skutečným schopnostem dítěte, mluvíme o podvýkonu neboli underachievementu.

Podvýkon nikdy neznamená, že je dítě líné nebo málo schopné. Může souviset s nudou, ztrátou motivace, nízkou sebedůvěrou, obtížemi s plánováním a dokončováním práce, vztahy ve třídě, rodinnou situací nebo s dalšími psychickými či vzdělávacími obtížemi. Příčin podvýkonu je celá řada.

Nikdy proto nestačí sledovat jen školní známky. Důležité je také ptát se, proč dítě své schopnosti ve škole neukazuje a co by mu pomohlo znovu získat chuť učit se.

Co mohou dělat rodiče a učitelé?

Nadané dítě nepotřebuje, abychom ho chránili před každou chybou, zklamáním nebo neúspěchem. Důležité je, aby vědělo, že na náročné situace není nikdy samo a že mu dospělí pomohou hledat způsob, jak je zvládnout.

Pomáhá zejména:

• opravdu dítěti naslouchat a nesnažit se jeho pocity hned opravovat nebo zlehčovat,
• brát jeho prožívání vážně a zároveň mu pomoci podívat se na situaci s větším odstupem,
• připomínat mu, že jeho vlastní hodnota nezávisí na školních známkách ani na tom, zda je vždy úspěšné,
• nabízet mu úkoly, které nejsou ani příliš snadné, ani natolik náročné, že ho zahltí,
• ukazovat mu, že chyby, nejistota a občasný neúspěch k učení přirozeně patří,
• podporovat vztahy s dětmi, se kterými si rozumí, i když jsou třeba mladší nebo starší,
• ponechat mu čas na hru, odpočinek a činnosti, při kterých nemusí nic dokazovat,
• pomáhat mu rozdělit velké úkoly na menší kroky a postupně je dokončovat,
• všímat si změn v jeho náladě a chování, nejen známek a školních výsledků,
• vyhledat odbornou pomoc, pokud se potíže zhoršují, trvají delší dobu nebo dítěti komplikují běžný život.

Nejdůležitější není mít na každou situaci okamžitě správnou odpověď. Dítěti často nejvíc pomůže klidný dospělý, který se snaží porozumět tomu, co se děje, a hledá řešení společně s ním.

Nejste si jistí, co vaše dítě potřebuje? Nemusíte na to být sami. Při individuální konzultaci společně probereme konkrétní situaci, pomůžeme vám lépe porozumět tomu, co se s dítětem děje, a společně budeme hledat praktické kroky, které mu mohou pomoci.

Zjistit více o individuálním poradenství (Invenio centrum)